Jak jsme se ke křečkům dostali?
S chovem malých hlodavců máme dlouholeté zkušenosti. Od mého dětství jsme v rodině vždy nějakého křečka měli. Sice nebylo tolik informací co křeček potřebuje a jaké má nároky, ale vždy se cca těch dvou let dožili.
Další zkušenosti jsou z mé šestileté práce ve zverimexu Zvěrokruh, kde se prováděla školení o správné péči o zvířátka.
V roce 2021 jsme pořídili dceři zvířátko - našeho prvního křečka. Volba bezsrsté varianty byla z toho důvodu že chováme bezsrstá morčátka plemene skinny. A náhoda že ho nedaleko od nás nabízeli. To jsme ještě netušili že bezsrstá forma křečka syrského se oficiálně nechová.
Kapička
Naše první křeččí samička narozena 27.4.2021, přivezena z Liberce z domácího hobby chovu. Moooc milá a neuvěřitelně klidná holčička, která zemřela 19.10.2023.
Když už se blížil Kapičky konec. Už na ní bylo hodně znát že každým dnem může umřít, tak se naše babičky vůbec nedomluvili a obě nám pořídili nového křečka. Nezávisle na sobě usoudili obě že by to naší dceři bylo líto až Kapička umře a že jí pořídí nového. Jedna šla na jisto do zverimexu a donesla našeho Ramba a druhá měla náhodou nabídku od své známé že se jim doma narodili. A dostali jsme Zlatonku :-) Veliká náhoda.
Pak jsme se o chov začali zajímat více. Množit bezpapírové zverimexové křečky nechceme. A jelikož máme už několik let oficiální chov ušlechtilých morčat se kterými jezdíme na výstavy, tak jsme si řekli že se přihlásíme do Křeččího klubu. Pořídíme papírové křečky, pojedeme na výstavu a odchováme oficiální papírová miminka křečků s rodokmenem.
Prostě nás ti křečci tak okouzlili že se jim chceme věnovat více a více :-)